Otázky a odpovědi: 42. Nutkání ke změně
Když vám naslouchám, cítím nutkání změnit se. Jakmile se však vrátím domů, toto nutkání odezní. Co mám dělat?
Co máte dělat? Vyvolává ve vás toto nutkání ke změně přednášející? Když jste zde, jste zahnán do rohu, avšak jakmile odsud odejdete, již tomu tak není. Znamená to, že jste postaven před výzvu, ovlivněn, dotlačen i přesvědčen, a pokud toto odezní, jste tam, kde jste byl.
Co má člověk dělat? Promysleme si správnou odpověď na tuto otázku. Co má člověk dělat? Přijel jsem na toto setkání zdaleka. Je nádherný den. Postavil jsem si stan a skutečně mě to zajímá. Četl jsem – nejenom to, co řekl přednášející – ale mnoho dalších knih. Znám křesťanské a buddhistické koncepty i hinduistickou mytologii a prováděl jsem také odlišné formy meditace – transcendentální, tibetské, hinduistické a buddhistické. Nic z toho mě však nenaplnilo, a proto jsem přijel sem a naslouchám. Jsem však připraven naslouchat úplně? Nemohu naslouchat naprosto, pokud jsem si s sebou přivezl všechny své vědomosti. Nemohu naslouchat zcela, a tudíž nemohu porozumět, jestliže jsem členem nějaké sekty, lpím-li na nějaké konkrétní představě a chci k tomu přidat to, co se říká zde. Myslím-li to vážně, musím přijet s oproštěnou myslí, jež říká: „Pojďme na to přijít, proboha,“ a ne: „Chci přidat to, co říkáte, k tomu, co už vím.“
Jaký k vám budu tedy zaujímat postoj? Přednášející nepřetržitě říká, že svoboda je naprosto nezbytná. Zejména psychická svoboda, nikoliv fyzická, již máte v demokratických zemích. Vnitřní svoboda může přijít jen tehdy, jestliže člověk porozumí svému podmínění, které je jak společenské, tak i kulturní, náboženské, ekonomické a fyzické. Může člověk být tohoto psychického podmínění zproštěn? Já první, kdokoliv jiný až na druhém místě!
To, co je na tom všem obtížné, je skutečnost, že na něčem lpíme tak hluboce, že se toho nechceme vzdát. Člověk studoval nejrůznější věci a je přitahován určitou psychologickou školou. Zabýval se jí, studoval ji a zjistil, že na tom něco doopravdy je, a proto se toho drží. Pak přijde sem, poslouchá a to, co si poslechne, k tomu přidá. Stane se z toho tedy směsice všech nejrůznějších myšlenek. Neděláme to? Naše mysli se stávají velmi zmatenými. Na dobu, kterou trávíte zde, je toto zmatení poněkud odsunuto stranou či umenšeno. Jakmile však odjedete, vrátí se zpět. Můžete si toto zmatení uvědomovat – nejenom jste-li zde, ale i když jste doma, což je mnohem důležitější?
Co to tedy všechno naznačuje? Jsme dostatečně inteligentní na to, abychom řešili technologické problémy: jsme obdarováni myslí, která za nás problémy vyřeší. Všichni ji máme, avšak toto není inteligence. Počátkem inteligence je schopnost myslet jasně, objektivně a uvědomovat si hranice myšlení. My však přemýšlení velebíme. O co chytřeji dokážeme přemýšlet, o to více se považujeme za bytost. Kdybychom ale dokázali pozorovat své zmatení a náš úzkoprsý náhled na život, kdybychom si toto všechno dokázali uvědomovat, viděli bychom, jak mysl nepřetržitě problémy vytváří. Mysl vytvoří představu a tato představa je příčinnou rozdělení – nahlížet tuto skutečnost vyžaduje inteligenci. Inteligence znamená nahlížet psychologická nebezpečí. My však tyto věci očividně nevidíme. Znamená to, že abyste si uvědomovali sami sebe, musí vás neustále někdo pobízet, postrkovat, tlačit, žádat, přesvědčovat a úpěnlivě prosit. A následně musí dělat totéž, abyste se přesunuli i odtamtud, nejen abyste tam zůstali. Obávám se, že to pro vás nikdo neudělá, dokonce ani ta nejosvícenější lidská bytost ne, protože v takovém případě se stanete jejím otrokem.
Vitalita, fyzická a psychologická energie, se ve vašem současném stavu ztrácí v konfliktech, starostech, žvanění a nekonečném klábosení nejen s druhými, ale také se sebou samými. Toto nekonečné žvanění! Rozptyluje psychologickou energii, které je zapotřebí, abychom se pozorovali v zrcadle vztahů – všichni jsme něčí příbuzní – a objevili tak své iluze, představy, nemožnost a idiotství. Z tohoto pozorování pak vychází svoboda a inteligence, které odhalují, jak žít.
Otázky a odpovědi: 42. Nutkání ke změně
Když vám naslouchám, cítím nutkání změnit se. Jakmile se však vrátím domů, toto nutkání odezní. Co mám dělat?
Jiddu Krishnamurti
otázky odpovědi osvietenie guru náboženství svoboda utrpenie Krišnamurti