Otázky a odpovědi: 36. Mimo měřítka
Myslím si, že mohu vyřešit své problémy. Nepotřebuji žádnou pomoc. Mám energii na to, abych to udělal. Kromě toho však přicházím přijímat – a pokud se vám toto slovo nelíbí – sdílet pro člověka něco nezměrného, něco neskutečně hlubokého a nádherného. Můžete to se mnou sdílet?
Člověk může vyřešit své problémy bez pomoci ostatních. Potíže vznikají ve vztazích s druhými lidmi – a ať jsou jakkoliv jemné, povrchní či hluboké, mohou být vyřešeny, využije-li k tomu člověk svou mysl a srdce, není-li tedy laxní a líný.
Tazatel však chce zajít ještě mnohem dál. Přišel sem, aby sdílel to, co nazývá „pro člověka nezměrným“ (slovy Coleridge), něco, co přesahuje všechna měřítka, něco, co se nedává ani na počkání, ani v kostelech. Na prvním místě je nutné mít jasno v tom, co chceme měřit – protože tazatel používá slovo nezměrný. Je možné měřit vzdálenost. Lze měřit takzvaný postupný vývoj. Včera byl člověk takovýto; setkáním s přítomností se včerejšek pozmění a určí pohyb budoucnosti. Toto lze změřit. Mysl je materiálním procesem, který lze změřit – povrchnost myšlení nějaké osoby, hlubší a nejhlubší myšlenky. Větší a menší množství je možné změřit vždy. Procesem měření je srovnávání. Napodobování a přizpůsobování lze změřit.
Dokud existuje měření, může mysl fungovat pouze v rámci tohoto měření. Mysl upadla prostřednictvím tréninku a zvyku do zlozvyku měření. Existuje něco, co je nezměřitelné? Existuje taková věc? Může být mysl, mozek a srdce, které jsou jedním celkem, může být celá tato struktura oproštěna od měření?
Mozek, který se vyvíjel v průběhu času, v průběhu milionů a milionů let, je společným mozkem lidstva. Možná si to nebudeme chtít uvědomit, protože jsme uvyklí představě, že náš mozek je individuální. Tento koncept individuality je tradicí po celá tisíciletí. Takovýto mozek neustále poměřuje – více, méně, lepší a nejlepší – nepřetržitě funguje v rámci tohoto vzorce. Tazatel však přichází sdílet něco, co je pro člověka nezměrné.
Jak potom zjistíme, zda existuje něco, co přesahuje všechna měřítka a co přesahuje veškerý čas – protože čas je měřením? Čas je pohybem. Myšlenka je pohybem. Čas je myšlenkou. Myšlenka se rodí z paměti, zkušeností a poznatků. Je to materiální proces, protože vzpomínky jsou uloženy v mozkových buňkách. Vše, co mozek vytváří, je materiálním procesem.
Vhled je totálním nahlížením celého spletitého pohybu poměřování. Tohoto vhledu můžete dosáhnout jen tehdy, pokud vnímáte bez předchozích poznatků. Využíváte-li totiž poznatky, je to srovnávající, a tudíž i změřitelné. Vhled není změřitelný. Máte-li nezměřitelný vhled, nejenom že se před vámi rozvine celý pohyb srovnávání, ale okamžitě také ustane. Sami máte možnost si to vyzkoušet, pokud přednášejícímu nevěříte.
Co tedy přesahuje měřítka? Abyste to zjistili, musíte se osvobodit od strachu, od hluboce zakořeněných vědomých i nevědomých strachů. Strach je něčím, co lze pozorovat a vyřešit, poněvadž kořenem strachu – nikoliv různými větvemi a listy tohoto stromu – je čas. Člověk se bojí zítřku. Bojí se toho, co se stalo. Fyzická bolest, kterou člověk prožil, je pryč, avšak strach, že by k ní opět mohlo dojít, přetrvává. Psychologicky udělal něco špatného a nečestného, a proto má strach. Psychologicky je strachem čas: „Bojím se smrti. Nyní žiji, ale děsím se toho, co se všechno může stát.“ To je měření času. Kořenem strachu je čas a mysl. Proniknout do podstaty této záležitosti znamená strachu se zcela zbavit.
Konec strachu znamená porozumět času a ukončit svůj smutek. Jsou-li mysl a mozek oproštěny od smutku a strachu, může dojít k něčemu jinému. My však chceme jistotu, záruku jako při koupi kvalitních hodinek: to je obchodní mentalita. Žádná záruka neexistuje a v tom spočívá celá krása. Toto musí člověk udělat pro sebe samého, nikoliv pro odměnu. A to je pro většinu lidí velmi obtížné. Dostanete-li něco výměnou, jde o poměřování. Může se tedy mysl osvobodit od veškerého poměřování, což považuji za obtížné? Je-li člověk oproštěn od všeho poměřování, dochází k něčemu zcela odlišnému. Pokud to, co se odehrálo mimo měřítka, popíšete, již to není nezměrné. Můžete popsat horu, její tvar, její obrysy a stíny. Můžete ji namalovat, složit o ní báseň, avšak nic z toho horou není. Sedíme v údolí a prosíme: „Vyprávějte nám o hoře.“ Nejdeme k ní. Chceme být v pohodlí. Existuje něco, co přesahuje všechna měřítka.
Otázky a odpovědi: 36. Mimo měřítka
Myslím si, že mohu vyřešit své problémy. Nepotřebuji žádnou pomoc. Mám energii na to, abych to udělal. Kromě toho však přicházím přijímat – a pokud se vám toto slovo nelíbí – sdílet pro člověka něco nezměrného, něco neskutečně hlubokého a nádherného. Můžete to se mnou sdílet?
Jiddu Krishnamurti
otázky odpovědi osvietenie guru náboženství svoboda utrpenie Krišnamurti