Otázky a odpovědi: 34. Mimosmyslové zážitky
Lidé často hovoří o zážitcích, které přesahují hranice našich smyslů. Vypadá to, že lidé jsou těmito zážitky fascinováni, avšak životy těch, již tvrdí, že je prožili, se zdají být stejně průměrné jako předtím. Čím jsou tyto zážitky? Jsou součástí osvícení nebo krokem k němu? A pokud ano, co je osvícení?
Nepřipadá vám zvláštní, že neustále mluvíte o osvícení a o tom, co přednášející řekl či co řekl někdo jiný? Nikdy však neřeknete: „Podívejte se, toto je můj život. Prožívám velikou bolest, ztrátu nebo smutek – jak to mám vyřešit?“ Ať přednášející putoval na jakékoli místo, podobná otázka mu byla vždy položena. Neptáte se, jak máte žít v tomto zkaženém a prohnilém světě, v němž neexistuje spravedlnost a jehož jste součástí. Proč zásadně neklademe skutečně hluboké a konkrétní otázky o sobě samých? Proč nikdy neuvažujeme o tom, že jsme nejspíše nikdy nemilovali, přestože známe všechny popisy lásky. Proč se někdy nezamyslíme nad tím, že říkáme-li svému nejbližšímu, že ho milujeme, že to není láska v pravém slova smyslu, nýbrž je to sex, potěšení smyslů, touha nebo tíhnutí ke společenství. Vaše otázka se však týká pojmu osvícení – proč? Je to proto, že máte strach, že nedokážete unést pohled na to, jací jste – na všechnu tu falešnost, ošklivost, úzkoprsost, vulgaritu a průměrnost? A pokud zjistíte, jací ve skutečnosti jste, říkáte prosím, pomozte mi, řekněte mi, co mám dělat. Vznikne tak otcovská postava.
Sami na sebe se očividně nikdy nepodíváme. Vyhýbáme se tomuto pohledu za každou cenu. Z tohoto důvodu se stáváme iracionálními a jsme všemi těmito lidmi zneužíváni. Je to skutečná tragédie: dospělí lidé – alespoň si myslíme, že jsme dospělí – kteří se tímto vším baví a nedostávají se k podstatě věci, neproniknou k sobě samým. Abychom se k sobě postavili čelem, musíme být někým nuceni, přemlouváni a tlačeni. Nikdy, absolutně za žádných okolností, se tomu nechceme postavit. Proto se vůbec neměníme.
Každodenní život je nezměrným zážitkem se všemi svými radostmi, potěšením, úzkostmi, smutky, bolestmi, problémy, útlaky a nespravedlnostmi všude okolo nás, chudobou, přelidněním, znečištěním a nedostatkem energie v našem nitru. Život je tak komplexním zážitkem, a přesto nás nudí. Nedokážeme se mu postavit. Necítíme se za něj odpovědni. Oddělujeme se od tohoto všeho. Toto oddělení je klamné, neskutečné a iracionální, protože to vše jsme vytvořili my. Jsme součástí toho všeho, ačkoli to nechceme vidět. A tak znuděni a unaveni všedními záležitostmi života následujeme někoho v naději, že získáme nové zážitky, a požádáme ho, zaplatíme mu, aby nás zasvětil, aby nám dal nové jméno.
Musíme tedy porozumět podstatě našeho každodenního života, každodenní podrážděnosti, vzteku, nudy, osamělosti a zoufalství. Avšak místo toho, abychom se tomu všemu postavili, pochopili to a vyčistili, toužíme po neobyčejných mimosmyslových prožitcích, přestože jsme neporozuměli činnosti všedních reakcí našich smyslů.
Jestliže člověk skutečně pochopil a žil tak, že se jeho každodenní, nudný a osamělý život naplněný touhou po něčem lepším vyčistil, je-li osvobozen od tohoto všeho a do hloubky pročištěn, pokud byly položeny základy, pak jakmile toto překročí, spatří, že mysl, která se dožaduje mimosmyslových zážitků, je stále smysly podmíněna. Potom vznikne mysl, která není zatížena žádnými zážitky.
Otázky a odpovědi: 34. Mimosmyslové zážitky
Lidé často hovoří o zážitcích, které přesahují hranice našich smyslů. Vypadá to, že lidé jsou těmito zážitky fascinováni, avšak životy těch, již tvrdí, že je prožili, se zdají být stejně průměrné jako předtím. Čím jsou tyto zážitky? Jsou součástí osvícení nebo krokem k němu? A pokud ano, co je osvícení?
Jiddu Krishnamurti
otázky odpovědi osvietenie guru náboženství svoboda utrpenie Krišnamurti