Otázky a odpovědi: 23. Osvícení
Na Východě i na Západě existuje v současné době veliké množství guruů a každý z nich propaguje vlastní cestu k dosažení osvícení. Jak člověk pozná, mluví-li pravdu?
Pokud guru přesvědčivě tvrdí, že ví, tak neví. Jestliže východní guru nebo člověk na Západě řekne: „Dosáhl jsem Osvícení,“ pak si můžete být jisti, že osvícený není. Osvícení se nedosahuje. Není to něco, k čemu dojdete krok za krokem, jako byste šplhali po žebříku. Osvícení není v rukou času. Není to tak, že „Jsem nevědomý, avšak budu-li dělat určité věci, dojdu k osvícení“ – ať už to slovo znamená cokoliv. Co je čas? Času je zapotřebí, abyste se fyzicky přemístili z jednoho místa na jiné. Je ale času zapotřebí psychologicky? Přijali jsme názor, že ano, a tento názor tvoří součást našich tradicí a vzdělání – jsem toto, ale budu tamto. To, co budu, se nikdy neuskuteční, protože jsem zatím nepochopil to, „co je“. Pochopení toho, „co je“, je okamžité. Nemusíte analyzovat ani procházet mučením.
Člověk nerad používá slovo osvícení, neboť je zatíženo a poznamenáno tolika významy, které mu všichni tito guruové dali. Nevědí, o čem mluví. Ani sám přednášející neví, avšak člověk nahlíží a nedokáže pochopit, proč tito guruové hovoří o dosahování osvícení krok za krokem a o cvičeních, která vedou pouze k tomu, aby se mysl stala mdlou, mechanickou a hloupou.
Ať už jde o východní nebo západní guruy, pochybujte o tom, o čem mluví. Pochybujte také o tom, co tvrdí sám přednášející, protože ačkoliv má v těchto záležitostech velmi jasno, neznamená to, že je jediným člověkem, který ví – to je absurdní ve stejné míře. Mysl se musí osvobodit od všech autorit – žádní stoupenci a žádné vzorce.
Tazatel se ptá: jak člověk pozná, mluví-li guruové pravdu? Kde berete jistotu, že pravdu hlásají místní kněží, biskupové, arcibiskupové a papežové? Místo toho, abyste se rozjeli do Indie a uznávali tyto guruy, zvažte nejdříve, zda poznáte, jestli říkají pravdu. Možná jsou všichni zapleteni do nějakého podvodu, který znamená peníze, status, autoritu, zasvěcování a všechno to ostatní. Ptejte se jich, tažte se: „Proč se prezentujete jako autorita?“ Pochybujte o všem, co řeknou, a brzy shledáte, že vás ze svého okruhu vyloučí. Jednou se stalo, že za přednášejícím přišel velmi slavný guru. Řekl mu: „Jsem guru, který má mnoho přívrženců. Začal jsem s jedním a teď jich mám přes tisíc – jak na Západě, tak na Východě, zejména však na Západě. Nemohu je opustit, jsou mojí součástí a já jsem jejich součástí. Utvářeli mě a já jsem pomáhal utvářet je.“ Žáci utvářejí gurua, guru utváří své žáky, a nemůže je proto nechat odejít. Takto vzniká autorita v „duchovním“ světě. Uvědomte si, jak je to nebezpečné. Tam, kde existuje autorita v oblasti mysli a srdce, není již místo pro lásku – možná že je přítomná láska, ale je to láska falešná, avšak nikoliv již pocit hluboké náklonnosti, lásky a péče.
Abyste zjistili, kdo říká pravdu, nehledejte, ale tažte se. Pravda není něčím, co by vám spadlo samo do klína. Pravda přichází jen tehdy, je-li od tohoto mysl totálně a naprosto oproštěna. Potom soucítíte a milujete – nikoliv svého gurua, svou rodinu, ideály nebo spasitele. Milujete bez motivů a tato láska jedná prostřednictvím inteligence. A vy si myslíte, že pravda je něco, co si můžete od někoho koupit!
Východní i západní guruové rádi citují staré rčení: „Musíte být světlem sami pro sebe.“ V Indii je to velmi starodávné a slavné rčení. A oni je opakují a navíc si ještě přidávají svá vlastní slova: „Nemůžete být světlem sami pro sebe, pokud vám je nedám já.“ Lidé jsou až naivně důvěřiví a to je velmi špatné. Všichni po něčem touží – mladí i staří. Pro mladé lidi je svět příliš krutý a šokuje je to, co starší generace ze světa udělaly. Nemají ve světě místo, jsou ztraceni, a proto se uchylují k drogám a tíhnou k alkoholu. Mladí lidé zkoušejí všechno možné – zakládají komunity, pořádají sexuální orgie, jezdí do Indie za guruy, najít někoho, kdo jim řekne, co mají dělat, prostě někoho, komu by mohli věřit. Odjedou tam mladí, čerství a nevědomí. A guruové jim umožní zakusit pocit, že jsou chráněni a vedeni – to je totiž vše, po čem touží. Tento pocit nemohou získat od svých rodičů, místních kněží ani od psychologů, protože jejich rodiče, místní kněží i psychologové jsou zmateni naprosto stejně. Odjedou do této nebezpečné země, do Indie, a po tisících se chytají do pastí. Hledají útěchu a někoho, kdo jim řekne: „Pečuji o tebe. Budu za tebe zodpovědný. Dělej to, dělej ono.“ A je to velmi šťastný i příjemný stav, protože je jim také povoleno dělat vše, „můžete dělat, co chcete, oddávejte se sexu, pití – pokračujte.“
Starší generace se nachází v téže pozici, jen ji projevuje sofistikovanějším způsobem. Mladí i staří jsou po celém světě stejní. Nikdo však nemůže vést a ovládat někoho jiného a poskytnout mu své světlo. Můžete to udělat pouze vy sami. Musíte však zůstat zcela osamoceni. Z toho mají staří i mladí strach. Jestliže k něčemu náležíte, jestliže někoho následujete, začínáte být zkažení. Zamyslete se nad tím a uvědomte si, klidně i se slzami v očích: pokud neexistuje žádný guru, žádný učitel a žádný žák, existujete pouze vy jako lidská bytost, která žije v tomto světě – světě a společnosti jež jste vytvořili. A jestliže neuděláte něco sami pro sebe, společnost vám nepomůže. Právě naopak, společnost chce, abyste byli tím, čím jste. Nezařazujte se a nehlaste se k žádné instituci ani organizaci. Nikoho nenásledujte a nebuďte ničím žákem. Jste lidskou bytostí, která žije v tomto strašném světě. Lidskou bytostí, která je světem, a svět je vámi. Musíte v něm žít, pochopit jej a překročit sami sebe.
Otázky a odpovědi: 23. Osvícení
Na Východě i na Západě existuje v současné době veliké množství guruů a každý z nich propaguje vlastní cestu k dosažení osvícení. Jak člověk pozná, mluví-li pravdu?
Jiddu Krishnamurti
otázky odpovědi osvietenie guru náboženství svoboda utrpenie Krišnamurti